Jsou elektromobily vhodné i pro práci, při níž jde o minuty a lidský život visí na vlásku? Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje (ZZS ZK) momentálně intenzivně testuje elektromobil Volkswagen ID.4 GTX. První zkušenosti přitom říkají, že auto náročným podmínkám bez problémů vyhovuje a řidiči jsou z něj nadšeni.
V kopcích nad Zlínem, někde u Lešné, zkolaboval při procházce mladý muž. Kolaps hlásí na tísňovou linku 155 jeho kamarád a operátorka vzhledem k okolnostem vysílá na místo ze základny ve Zlíně nejen sanitku se záchranáři, ale v rámci systému rendez-vous také pohotovostní vozidlo s lékařem. Zhruba tak by mohl vypadat hypotetický scénář zásahu, kterého se v různých koutech Zlínského kraje od konce letošního května účastní plně elektrický Volkswagen ID.4 GTX.
A nejde o žádné teoretické zkoušky. Auto skutečně slouží v ostrém provozu a s lékařem na sedadle spolujezdce pomáhá zachraňovat životy. "Postupně chceme auto otestovat na základnách ve Zlíně, v Otrokovicích, Uherském Hradišti, Kroměříži a Slavičíně," říká Josef Valenta, ředitel ZZS ZK. Účelem je podle něj otestovat auto v různých podmínkách. "Zatímco ve Zlíně jezdí auto krátké trasy takříkajíc kolem komína, v jiných lokalitách na něj čekají jiné úkoly, ale také odlišný terén," vysvětluje Valenta výběr lokalit pro testy. Na každé z nich auto postupně stráví 14 až 21 dní v ostrém nasazení. "Využíváme ho ve všední dny od sedmi do devatenácti hodin, což jsou typicky časy největšího vytížení," říká Valenta. Při službě ve Zlíně auto absolvovalo denně pět až deset výjezdů.
Elektrická čtyřkolka baví
První zkušenosti s elektromobilem jsou přitom jen a jen kladné. "Mohu potvrdit, že auto využíváme zcela stejným způsobem jako naše stávající vozy pro systém rendez-vous," pokyvuje Valenta, že se elektromobil z hlediska použitelnosti nijak od ostatních aut neliší. "Řidiči se na službu s ID.4 GTX vždy velmi těší, v praxi oceňují jak intenzivní akceleraci auta, tak schopnosti jeho brzdového systému," popisuje Valenta první zkušenosti. "Auto nabíjíme, kdykoli je přítomné na základně, a energie v baterii nám vždy na den provozu vystačí," rozptyluje dále jakékoli obavy ohledně dojezdu. Pro jistotu ale záchranáři dobíjí ID.4 GTX pokud možno vždy do 80 % kapacity baterie, což je výrobcem doporučené maximum pro udržení vlastností akumulátoru po celou dobu jeho plánované životnosti.
Nulový problém s elektromobilitou
Někdy dokonce auto stráví na nabíječce mezi zásahy jen pár minut. I když s autem řidiči záchranné služby rozhodně nejezdí v rukavičkách, v městském provozu zvládnou na jedno nabití baterie bez problémů ujet i více než 250 kilometrů. Mimochodem, nabíječka je k dispozici na všech stanovištích ZZS ZK. I standardní sanitky totiž mají baterie, které "živí" jejich nákladnou výbavu určenou k záchraně životů. S nasazením elektromobilů tak nemusí záchranáři zásadně měnit svou infrastrukturu.
Důležitým kladem vozu ID.4 GTX je jeho velkorysý prostor, do něhož se vejde i veškeré potřebné vybavení. Auto má kromě vysílačky a speciálního počítačového systému s napojením na zdravotnické operační středisko především nákladnou zdravotnickou výbavu. "V autě vždy vozíme tři batohy s kompletním zdravotnickým vybavením včetně léků a infuzí. Stejně jako naše ostatní vozy je vybaveno defibrilátorem, přístrojem pro nepřímou srdeční masáž a plicním ventilátorem," vyjmenovává Valenta důležité prvky.
Aktuální test má pomoci ZZS ZK připravit na možné budoucí širší nasazení elektromobilů v praxi. Záchranáři tak teď se zástupci dealera, českého zastoupení automobilky i s konstruktéry z Wolfsburgu diskutují různé konstrukční detaily, které v budoucnu usnadní nasazení takových aut do provozu. "Vše nám pomůže lépe definovat parametry elektromobilu, který bychom v budoucnu pro plnění našich úkolů potřebovali," dodává Josef Valenta.
Záchranná služba Zlínského kraje
Vystudovaný právník Josef Valenta vede záchrannou službu Zlínského kraje od roku 2012. "Je pravda, že jsem při výběru vysoké školy zvažoval i medicínu, nakonec ale shodou okolností vyhrála práva. Po 15 letech praxe jsem se ale obloukem ke zdravotnictví vrátil," říká Josef Valenta, který dříve také zastával manažerské funkce v nemocnici Prostějov a pražské Nemocnici Na Františku. Za 10 let ve Zlíně pomohl záchrannou službu zmodernizovat. Ta nyní disponuje například 16 výjezdovými stanovišti, moderním vozovým parkem a špičkovým vybavením.
Systém rendez-vous
V systému zdravotnické záchranné služby existují v podstatě tři typy posádek. RLP je tříčlenná posádka s řidičem záchranářem, zdravotnickým záchranářem a lékařem. Obvyklejší je složení zvané RZP, které v sanitním voze tvoří řidič záchranář a zdravotnický záchranář. Třetí variantou je posádka RV, tedy rendez-vous. Tu tvoří řidič záchranář a lékař a pro svůj přesun používá kompaktnější automobil. Lékař na místo zásahu cestuje nezávisle na jiných posádkách. Výhodou takového systému je rychlý příjezd lékaře, ale také to, že je lékař okamžitě v pohotovosti pro další možný zásah.