Čekal jste, že hned poté, co uzavřete aktivní gólmanskou kariéru, bude takhle rušno?
Určitě jsem nečekal, že první rok bez hráčské kariéry naruší světová pandemie, která úplně pozmění běh všech událostí a ovlivní dění na celém světě. První rok v nové manažerské pozici by byl určitě náročný i ve standardním průběhu sezony. Poslední měsíce s nutností mnoha nových opatření, postupů a strategických změn to samozřejmě jen znásobily. Nicméně i pokud bych se mohl vrátit v čase, volil bych tuto cestu znovu.
Co stojí za vaším rozhodnutím zůstat ve světě fotbalu na manažerské pozici?
Po skončení kariéry jsem si sedl a vyhodnotil všechny možnosti a nabídky. Varianta, kterou mi předložila Chelsea, se nedala odmítnout. Dostal jsem možnost přímo se podílet na sportovním řízení jedné z největších a nejúspěšnějších fotbalových organizací světa. Navíc v klubu, který byl tak dlouhou dobu mým domovem. Podepsali jsme nového trenéra, museli se popasovat se zákazem nákupů hráčů, přesto jsme měli vysoké ambice. Jsem rád, že jsme jim v konečném důsledku dostáli.
Fotbal se s omezeními kvůli koronaviru ve spoustě směrů hodně změnil
V Chelsea jste chytal jedenáct let, čtyřikrát vyhrál Premier League, jednou Ligu mistrů a Evropskou ligu. Jaký byl návrat do "domácího" klubu?
Je jiné být hráčem a funkcionářem. Odpovědnost je odlišná, vlastní práce také. To, že jsem se vrátil do prostředí, které velmi dobře znám, mi začátek v nové funkci ulehčilo. Na druhou stranu jsem cítil o to větší očekávání, a tedy také odpovědnost.
V Chelsea pracujete jako "Technical and Performance Advisor". Co všechno spadá do vaší kompetence?
Pracuji s veškerým sportovním úsekem klubu, tedy prvním týmem, akademií, s hráči na hostování, se skautingem a sledováním hráčů na transfery. Je to velký obsah, ale všechno by do sebe mělo zapadat, což je náš hlavní cíl. Právě kooperace všech těchto složek a jejich maximální efektivita jsou jedním z hlavních cílů mé činnosti.
Jak na vaši práci a práci vašich kolegů z ligy dopadá současná situace kolem pandemie?
Fotbal se s omezeními změnil ve spoustě směrů. Kromě pravidel a nařízení vlády došlo ke změně pravidel i přímo v Premier League. Příprava na návrat k tréninkům a zápasům zabrala neuvěřitelné množství jednání a diskuzí a pak obrovský kus práce, aby se všechno podařilo zrealizovat a mělo vůbec šanci fungovat. Všechny kluby přišly navíc o spoustu financí od sponzorů, z prodeje dresů, vstupenek a dalších tradičních zdrojů. Je to nová realita, ve které se stále učíme pracovat.
Jak se to projevuje na lize?
Je to úplně jiné. Všichni chtějí vyhrát, ale v prostředí bez diváků je to odlišné. Chybí tomu ta správná atmosféra a člověk se s tím musí vyrovnat. Každopádně fotbal bez vyprodaného stadionu je úplně jiným zážitkem.
Dovedete si představit, jak byste atmosféru prázdného stadionu prožíval vy jako brankář?
Já vždycky hrál zápasy ve vlastní "zóně". Sice jsem vnímal atmosféru, ale vytvořil jsem si vlastní svět, kde důležité bylo jen to, co jsem musel udělat, abych podal co nejlepší výkon. Proto jsem hrál stejně ve finále Ligy mistrů i v přátelském zápase. Mé výkony by to tedy asi moc neovlivnilo. Radost ze hry ale určitě ano.
Troufnete si předpovídat, jak budou stadiony vypadat na Euru 2020, které se mělo hrát loni?
Věřím, že bude s diváky. Euro bez diváků by bylo stejně smutné jako Liga mistrů bez diváků. Chápu všechna opatření, zdraví je a musí být na prvním místě. Ale bez diváků to zkrátka není ono. Nicméně do turnaje zbývá ještě spousta času, ve kterém se celá situace může hodně posunout.
A když už jsme u předpovídání, jak vidíte šance české reprezentace?
Na Euru se může stát cokoliv. Bude to po sezoně ovlivněné koronavirem, někteří hráči neměli žádné volno mezi sezonami a může na ně dolehnout únava. Každý má šanci uhrát dobrý výsledek podle momentální formy. Český tým nevyjímaje.
Euro se poprvé mělo odehrávat ve dvanácti evropských městech. Co si o změně myslíte?
Hráči v klubech s pohárovou účastí jsou na přesuny zvyklí. Pro tým to nebude tak náročné jako pro fanoušky. Za mě to navíc poškodí jedinečnou atmosféru Eura, kdy se všichni fanoušci pohybují v jednom místě. Uvidíme, co to přinese.
Jak to máte s cestováním a jízdou autem vy?
Řídím rád. V autě si umím odpočinout, během angažmá v Arsenalu jsem v něm v londýnské dopravě trávil hodně času. Snažím se čas nějak užitečně využít, podle potřeby a destinace. Rád si poslechnu dobrou muziku, hodně telefonuji. Člověk si navíc v autě dokáže srovnat myšlenky, uklidnit se po náročném dnu.
Volkswagen má na Euru zajišťovat mobilitu a představit zde nový elektromobil. Jaký máte vztah k elektromobilitě?
Já sám elektromobil v Anglii mám, jezdím s ním již dva roky. Beru to jako můj příspěvek k omezení dopadů lidské činnosti na naši planetu. Volkswagen má kvalitní auta, a hlavně zajistí všem potřebný servis, což je při turnajích důležité. Pro Volkswagen i pro fotbal to vnímám jako skvělé spojení.
Na Euru má každý šanci něco uhrát, to platí i pro český národní tým.
Euro 2020 bude novinek plné. Například bude povoleno pět střídání místo dnešních tří. Myslíte si, že už ta změna zůstane natrvalo?
Pět střídání je určitě dobře. Hráči jsou po náročné sezoně unavení a tohle opatření pomůže ušetřit síly. Navíc dá trenérům taktické možnosti, jelikož víc střídání dokáže udělat v zápase velký rozdíl. Jestli to bude změna trvalá, to nevím. Koronavirus nicméně přinesl i pozitivní věci, které budou mít v budoucnosti užitek. Už jen tím, že se spousta věcí musela dělat jednoduše a hodně se improvizovalo, jsme se naučili i jiné způsoby fungování a práce. To se vždycky hodí.
Na stránkách Chelsea jsem našel vyjádření, že jedním z vašich úkolů bude usnadnit spojení mezi akademií a prvním týmem. Jak vypadá práce s mladými hráči v Anglii a sportovní život v akademii?
Akademie mají nadstandardní podmínky pro fotbalový vývoj hráčů, ale kladou důraz i na vzdělání. Snaží se připravit hráče i jako celkové osobnosti. Pokud se třeba nakonec nedokážou prosadit v profesionálním fotbale, budou připraveni na jiný život. Což je velmi důležité, protože procento úspěšných není moc velké. Moderní fotbal je v tomto ohledu někdy neúprosný. Někdy mi připadá, že je až na škodu, že dnešní generace má vše na takové úrovni a v takové kvalitě - rychle si na to totiž zvykne.
Práce s mládeží patří mezi vaše dlouhodobé aktivity. Letos proběhl už 15. ročník vaší Fotbalové školy. Co vás vedlo k jejímu založení?
Za mého dětství vyloženě fotbalový tábor nebo kemp nebyl. Já sám jsem z toho důvodu na tábory nejezdil, protože jsem chtěl dělat sport a hrát fotbal a nechtěl jsem vynechávat tréninky a přípravu. Hlavní myšlenkou Fotbalové školy bylo vytvořit něco, co bych v dětství ocenil já a moji rodiče. Neskromně věřím, že se nám to povedlo parádně.
Fotbalová škola Petra Čecha od roku 2006 umožňuje chlapcům i dívkám ve věku 7 až 15 let prožít netradiční fotbalové soustředění. Je určené pro brankáře, ale i další hráče.
Jací jsou dnešní mladí fotbalisté a fotbalistky v porovnání s těmi před patnácti lety?
Jsou jiní, protože mají jiné možnosti a je jiná doba. Ale i přesto je spojuje vztah k fotbalu a snaha se neustále zlepšovat. Já si ta pravidelná setkání s dětmi užívám, nabíjejí mě energií.
Co vy sám považujete na projektu Fotbalové školy za unikátní?
Je to akce omezená pouze počtem účastníků. Nikoliv jejich herní kvalitou a úrovní hraných soutěží. Kdokoliv, z jakékoliv výkonnostní úrovně, má tedy možnost vyzkoušet si týden "profesionálního hráče" se vším, co k němu patří. S kvalitním tréninkem, odbornou regenerací, kvalitním jídlem i vzděláním mimo samotné hřiště. Děti se nejen učí mnoha dovednostem, ale také se dozvídají, jak na sobě každý den pracovat. Dělá nám radost, když se někdo prosadí, ale není to hlavní cíl. Tím je nadále sdílet a šířit radost z fotbalu a sportu obecně.
Vaše Fotbalová škola je otevřená i mladým fotbalistkám. Pozorujete mezi děvčaty zvýšený zájem o fotbal?
Ano, zájem děvčat se zvyšuje. Je to díky narůstající popularitě ženského fotbalu a jeho většího zastoupení v televizi. Holky hrají fotbal ve všech vyspělých evropských zemích a začíná se to projevovat i u nás. V Anglii se hraje plně profesionální soutěž, která láká osobnosti ženského fotbalu z celého světa.
V programu školy jsem viděl, že na závěr se odehrává beseda, na které zodpovídáte "dotazy všeho druhu". Uvízl vám nějaký dotaz v paměti?
Za těch 15 let jich bylo spoustu, proto je těžké vybrat pouze jeden speciální. Těší mě každá otázka, která směřuje na trénink, na moje zkušenosti, jak se posunout ještě dále. Dokáže mě překvapit, kolik informací mají dnešní děti načtených z internetu a do jakých podrobností se naše debata dokáže dostat. Baví mě a věřím, že stejně baví i samotné děti.
