Proslavil se za řídítky motocyklů, známý český motocyklový nadšenec Josef Šiler alias Pepa Sršeň je ale samozřejmě i řidičem automobilu. V této roli si v poslední době nejvíc užívá svůj Volkswagen Crafter přestavěný na obytný vůz, do kterého "zaparkuje" i dvě motorky. Pořídil si ho hlavně pro volný čas, ale využívá ho i při práci.
Za hodinu rozhovoru toho řekne třikrát víc než běžný člověk. Přitom nemluví nijak zbrkle, naopak, vše působí jako pohodový hovor. Tak suverénní jeho projev je a není divu, že dovede bravurně předávat zkušenosti a znalosti ve své motoškole téměř komukoli. Přesto o sobě hned na začátku Pepa Sršeň říká, že je vlastně samotář a má rád klid a pohodu.
Dokazuje to i místo, kde s ním hovoříme. Nacházíme se nedaleko Klatov v jeho Adventure areálu, kde mimo jiné pořádá individuální kurzy jízdy na terénních motorkách. Areál a kurzy jsou součástí jeho motoškoly. Jak ale sám zároveň říká, je to i jeho zahrádka. "Když mě naštval soused na chatě, ze dne na den jsem ji prodal. A za ty peníze se mi podařilo koupit pozemky a vybudovat tenhle parádní areál," usmívá se Sršeň. Od blízké silnice ho dělí jen úzký pás lesa.
Na samotě u lesa
Pepa ctí nejen soukromí své, ale i pohodu svých sousedů. "Vše mám řádně povolené, s pomocí přítelkyně se mi podařilo za rok vyřešit papírování a přesvědčit i sousedy. Báli se, že tu budou motorky dělat rámus, ale já jim ukázal, že to tak není. Podobně jako na silnici i tady je to o vzájemném respektu," vysvětluje Pepa Sršeň.
Namísto chaty tu má jiné zázemí. Parkuje mu tady totiž jeho obytný Volkswagen Crafter, který si před dvěma roky pořídil. "Byl jsem tehdy na Tenerife, kam rád jezdím. Už několik let jsem přemýšlel, jak tam řešit ubytování, a nakonec mě napadlo, že největší svobodu budu mít v obytném autě," vysvětluje Sršeň. To bylo v době, kdy se v Evropě začaly objevovat první případy nemoci covid-19, auto tedy stihl objednat ještě před boomem, který během pandemie obytné vozy zažily. A je to skutečně pozoruhodný stroj. Volkswagen Crafter maximálních rozměrů má pohon 4 × 4, terénní pneumatiky, automatickou převodovku a od firmy KRS na míru postavený vnitřní obytný prostor, jehož součástí je ovšem i garáž pro dvě adventure motorky.
Všechno je tu promyšlené do posledního detailu a do posledního centimetru. "Crafter je jedno z mála aut, kam se mohou v mém uspořádání dvě motorky vůbec vejít," říká Pepa Sršeň. "Jsou tu hezky rozepřené, nikoli stahované na tlumičích dolů, vše funguje tak, jak jsem chtěl," říká Pepa. Postel se v autě nachází právě nad touhle "garáží" pro motorky. "Je elektrická, a když se chceme v noci dobře vyspat, je třeba vyndat motorky ven a postel spustit níž," vysvětluje.
Za dva roky vlastnictví strávil Sršeň v autě asi tři čtvrtě roku. K původnímu účelu, tedy cestě na Tenerife, vůz ale zatím nepoužil. "Chystám se letos. Zatím jsem většinu času strávil nedaleko domova, třeba sem to mám třicet kilometrů," říká ve svém Adventure areálu. V autě se podle svých slov učil žít. Zaparkoval ho u domu a bydlel v něm, aby ho na cestách nic nepřekvapilo. Obytné auto naučí člověka žít úsporně. "Nemůžeš plýtvat vodou, chodit na záchod desetkrát denně a podobně. To se mi promítlo i do běžného života, žiju daleko úsporněji," usmívá se.
Hlavně se nelekat
Když Sršeň jezdí se svým Crafterem třeba na místa konání svých kurzů (ty vede osobně a pomáhají mu s nimi jeho zaměstnanci, které sám průběžně školí), bere samozřejmě neustále ohled na motorkáře. "Když vidím, že mě chce předjíždět, tak mu bliknu," říká s tím, že ale jinak neexistují běžné signály, kterými by se mohli na silnici řidiči auta s motorkáři domlouvat. "Je to hlavně o vzájemném respektu, nejhorší je dělat si naschvály," upozorňuje. Motorkáři i řidiči by se podle něj měli vždy dobře dívat kolem sebe. "Opravdu sledujte zpětná zrcátka," apeluje Sršeň s tím, že on sám za řídítky se snaží právě pomocí zpětného zrcátka auta odhadnout, zda o něm řidič ví. "Sleduju, jestli se do něj dívá, když to nezaregistruju, auto nepředjíždím," vysvětluje.
Přehled o situaci je podle něj jak za volantem, tak za řídítky zásadní. "Dívejte se tam, kam jedete, ne pouze kousek před sebe," dává další radu. "Já vlastně v motoškole učím lidi, aby se na motorce nelekali," popisuje filozofii svých kurzů, které probíhají v běžném provozu. Nejprve ale účastníci absolvují dopoledne na letištní ploše, kde Pepa a jeho instruktoři zkontrolují stav motorek a "nakoukají" dovednosti jejich majitelů.
"Probereme zásady a rady a v provozu se pak domlouváme jednoduchými gesty," říká s tím, že není příznivcem interkomů. "Je to jako v autě, když telefonujete, tak pak nevíte, kudy jste jeli. Interkom je to samé, lidé se soustředí na hovor a to je na nic," vysvětluje. Soustředění, rozhled a předvídavost jsou podle něj základy bezpečné jízdy. A byť sám často jezdí rychle, jízdu na motorce si užívá i při nízkých rychlostech. "Když žákům na začátku fáze na silnicích říkám, že pojedeme průměrnou rychlostí 68 km/h, mnozí kroutí hlavou. Ale ještě nikdo nepřišel a neřekl mi, že by se nesvezl," usmívá se Sršeň. A závěrem dodává ještě jednu zásadu: "Mnozí odborníci učí řidiče zvládat krizové situace. Já je učím, aby se do nich nedostali."
Pepa Sršeň
Jmenuje se Josef Šiler, ale snad nikdo mu neřekne jinak než Pepa Sršeň. Tato přezdívka vznikla v mládí, kdy brázdil šumavská pole stroji Jawa 250 ve žluto-černém zbarvení. Motorky ho začaly brzy živit, svůj um nejdřív "prodával" jako kaskadér a dodnes je držitelem několika světových rekordů. Pak ale začal nabyté zkušenosti předávat jako instruktor v motoškole, nejprve na okruhu v Brně, následně ve vlastní škole. Je klatovský patriot a milovník Šumavy a právě tam se jeho kurzy většinou odehrávají.
Světové rekordy Pepy Sršně
Vzdálenost ujetá po předním kole: 272,3 metru
Maximální rychlost jízdy po předním kole: 234 km/h
Vzdálenost ujetá po předním kole se spolujezdcem: 227,14 metru
