Více informací o dojezdové vzdálenosti:
- Normovaná dojezdová vzdálenost elektromobilu je v celé řadě zemí stanovována metodou měření podle standardu (WLTP).
- Skutečná dojezdová vzdálenost se může od dojezdu určeného podle standardu WLTP lišit, protože nelze standardizovat všechny faktory.
- Na dojezdovou vzdálenost má vliv například způsob jízdy, klimatizace nebo topení.
Co znamená dojezdová vzdálenost podle standardu WLTP?
Pro lepší orientaci při pořízení elektromobilu byl zaveden postup testování dojezdové vzdálenosti, který je jednotný v celé řadě zemí a závazný pro všechny výrobce. Pro stanovení normované dojezdové vzdálenosti elektromobilu se používá postup měření podle standardu WLTP (Worldwide Harmonised Light Duty Test Procedure). Tento postup měření, který byl zaveden před několika lety, umožňuje poskytovat realističtější informace o dojezdu vozidel a lépe porovnávat energetickou spotřebu vozidel mezi sebou. Dojezdová vzdálenost podle standardu WLTP však neodpovídá skutečnému dojezdu.
Standard WLTP je postup měření dojezdové vzdálenosti, který je jednotný v celé řadě zemí a závazný pro všechny výrobce. Při určování dojezdu podle standardu WLTP platí stejné podmínky.
Dojezdová vzdálenost podle standardu WLTP je určována při pevně definovaných jízdních cyklech ve městě, mimo město a na dálnici. Při stanovení této normované dojezdové vzdálenosti však testovací standard WLTP nebere v úvahu faktory, které se při každodenním používání elektromobilu liší u jednotlivých řidičů.
Dálnice, silnice mimo město, výškový profil trasy jízdy, počasí - na dojezdovou vzdálenost má vliv celá řada faktorů.
Kontrola reálné dojezdové vzdálenosti
Protože měřicí postup podle standardu WLTP nebere v úvahu různé faktory ovlivňující spotřebu vozidla, nelze takto stanovené průměrné hodnoty v každodenním životě vždy dosáhnout. Mezi tyto faktory patří například individuální styl jízdy. Navíc na rozdíl od konvenčních automobilů se spalovacím motorem mají na dojezdovou vzdálenost vozů s elektrickým pohonem velký vliv tzv. vedlejší faktory ovlivňující spotřebu. Klimatizace nebo topení významně ovlivňují spotřebu elektromobilu a jeho dojezdová vzdálenost i s plně nabitou baterii může být nižší. Kromě toho existují i další faktory, jako je užitečné zatížení apod. Skutečnou dojezdovou vzdálenost proto nelze standardizovaným způsobem zcela určit, protože do značné míry závisí na individuálním způsobu používání.
Normovaná dojezdová vzdálenost v každodenním životě
Příklad: Řidič X spěchá a v chladném počasí jede rychle do cíle se zapnutým topením na plný výkon, aniž by svůj elektromobil předehřál. Jeho soused, řidič Y, si své vozidlo předehřeje a jede zcela v klidu s dostatečnou časovou rezervou. V tomto případě může řidič X ztratit až 50 % normovaného dojezdu podle standardu WLTP z důvodu vysoké spotřeby elektrické energie způsobené rychlou jízdou a vytápěním interiéru. Řidič Y naopak šetří energii baterie předehříváním a umírněným stylem jízdy a mohl by téměř dosáhnout dojezdové vzdálenosti určené podle standardu WLTP.
