Karel Poborský
Dloubák, který nakopnul celou generaci
Euro 1996
Česká reprezentace po postupu ze skupiny, kde od ní nikdo nic nečekal, postupuje do čtvrtfinále. V 53. minutě se Karel Poborský trochu i se štěstím probije až k vápnu, kdy krásným dloubákem do sítě portugalského brankáře Baíi definitivně potvrzuje vzestup českého nároďáku. Tato branka nakonec byla vyhlášena za vůbec nejhezčí z celého turnaje, ale co víc, stala se i symbolem vzestupu českého fotbalu, který trval ještě následujících osm let. Spanilou jízdu na tehdejším turnaji česká repre zakončila až ve finále s Německem. Finálový zápas, na který se jel podívat i tehdejší prezident Václav Havel, se hrál ve slavném Wembley a Čechům tehdy fandila celá Anglie, byť hlavně proto, že jejich nároďák vyřadili právě Němci. Ti však dali stopku i našemu nároďáku, který i přesto před 25 lety dosáhl největšího úspěchu v moderní historii českého fotbalu. A jeho hráči se ocitli i v hledáčku velkých týmů.
Manchester United
Jeden z největších světových klubů si Karla Poborského vyhlédl jako vycházející hvězdu na pozici krajního záložníka. Tým vedený Alexem Fergusonem tehdy však měl na soupisce i jednu budoucí celebritu globálního charakteru, Davida Beckhama. A jelikož ten dostával podstatně více herního času než Poborský, odešel český hračička a vytříbený technik na další úspěšné štace v portugalském Lisabonu nebo italském Římě.
Návrat domů
Ten přišel už po šesti letech v zahraničí. Poborský se stal nejdříve ikonou Sparty a posléze Českých Budějovic. Unikátní na jeho návratu je mimo jiné to, že hvězda tehdejší reprezentace dobrovolně odešla do druhé ligy, aby pomohla svému týmu vrátit se na vyšší příčky. Ani s tím však tehdejší reprezentační kouč Bruckner neměl problém a Poborského na Euro 2004 vzal. Tam bohužel český tým, jeden z favoritů celého turnaje, neuspěl a skončil jen na třetím místě.
Za svou kariéru Karel Poborský vděčí i svému tatínkovi, Karlovi Poborskému staršímu. Ten ho jako malého vozil po trénincích a zápasech, aniž tušil, kam až jeho kroky povedou: "On byl takovej filuta, že jsem sám nevěděl, co mě s ním čeká."
Největší úspěchy
2. místo na Euru 1996
3. místo na Euru 2004
Titul v anglické lize s Manchesterem United (1996)
Titul v české lize se Slavií (1996) i Spartou (2003 a 2005)
Sledujte pořad české fotbalové legendy. Celý ho najdete v online vysílání České televize.
Jan Koller
Z odpadlíka národním hrdinou
Sparta
Tenhle klub znamená pro většinu tuzemských fotbalistů vrchol kariéry. Dvoumetrový odchovanec AFK Smetanova Lhota, který se v polovině 90. let zjevil na hrotu letenského útoku, to však viděl jinak. Tvrdě na sobě makal, střílel branky, ale klub ho nikdy nepřijal mezi sebe. Fanoušci mu zazlívali, že v sestavě zabírá místo oblíbenci Sieglovi, samotné jádro sparťanského týmu zase cítilo, že nováček ohrožuje dříve nezpochybnitelný status nejlepšího útoku ligy. Po každé sebemenší chybě se na něj v šatně snesla sprcha nadávek. Po dvou sezonách v něm jednoho dne bouchly saze, vyrazil v šatně pěstí dveře z futer a ze Sparty odešel.
První zahraniční angažmá
Do belgického Lokerenu ho poslal manažer Zdeněk Nehoda, který ho v roce 1996 přibalil k přestupujícímu Budkovi a Vonáškovi. Zdejší trenér v něm ucítil velký talent. Naordinoval mu speciální trénink zahrnující baletní lekce, a když po třech letech dlouhatánský útočník přestupoval do Bruselu, honosil se titulem nejlepšího střelce. V Anderlechtu pak získal dvakrát titul a byl vyhlášen nejlepším hráčem soutěže. Další titul pak následoval už v Bundeslize, kde nastupoval po boku Rosického za Borusii Dortmund. Tam se mu podařil i husarský kousek, kdy v zápase s Bayernem nejdřív vstřelil gól, pak nastoupil místo vyloučeného brankáře do brány, vychytal zoufalým útočníkům v oslabení 9 na 11 všechny pokusy o vyrovnání a byl jmenován nejlepším brankářem kola.
Reprezentační kariéra
Trenér Josef Chovanec ho poprvé vyslal do boje v 99. roce proti Belgii, tehdy Koller vstřelil jediný gól a z vysmívaného obra se rázem stala obávaná zbraň nároďáku. Hlavně za vedení Karla Brücknera se mu přizpůsobil celý herní systém. Na svou výšku byl až překvapivě mrštný a rychlý, měl techniku, uměl se stavět i rozehrávat. Za svou reprezentační kariéru nasázel neuvěřitelných 55 branek, stále nepřekonaný rekord české reprezentace.
"Když jsme se přestěhovali do Smetanovy Lhoty, měli jsme za barákem malou alej. Tam jsme si s bráchou stloukli z prken branky a tak začala jeho fotbalová kariéra," říká jeho bratr Marek. Přestože žije na přeskáčku v Monaku a v Praze, o víkendech Jan Koller nastupuje v útoku AFK Smetanova Lhota.
Největší úspěchy
3. místo na ME 2004
2. místo v poháru UEFA s Borussií Dortmund (2002)
Vítěz německé Bundesligy s Borussií Dortmund (2002)
Dvojnásobný vítěz belgického superpoháru s RSC Anderlecht (2001)
Petr Čech
Neprůstřelný muž v přilbě
Chelsea
Slavný londýnský klub po Petru Čechovi nesáhl náhodou. To, že bude postrachem všech útočníků, naznačil jeden z nejlepších brankářů v historii fotbalu už během MS juniorů 2002. S českou jednadvacítkou přivezl ze Švýcarska zlaté medaile a ve finálovém penaltovém rozstřelu chytil Francouzům hned tři penalty. Poté, co ve Spartě vytvořil rekord 903 minut bez puštěné branky, ho první zahraniční angažmá zavedlo v roce 2002 do francouzského Rennes. Neprůstřelnost sice pomohla trápícímu se klubu v udržení v nejvyšší francouzské lize, ale bylo jasné, že zde Čech dlouho nevydrží. Po dvou letech putoval do Chelsea a šéfové Blues si musí gratulovat dodnes, protože český gólman přiváděl k zoufalství i ty nejlepší kanonýry Premier League. Hned první sezonu mu celých 1 025 minut nikdo nedokázal vstřelit gól a vychytal 24 čistých kont. Chelsea slavila titul a Čech ocenění "Zlatá rukavice" pro nejlepšího brankáře ligy. Titul zopakoval o rok později, třetí přidal v roce 2010 a o čtyři roky později čtvrtý.
Finále ligy mistrů
Když se však v roce 2012 za stavu 1:1 bitva mezi Chelsea a Bayernem Mnichov posouvá do nastavení, nervy na stadionu přímo tečou. Na Čechovu bránu doráží hvězda Bayernu Franck Ribéry. Z útoku Chelsea běží na pomoc Didier Drogba, ale zasáhne tak nešťastně, že akce končí jeho žlutou kartou a nařízenou penaltou. Míč si bere do ruky bývalý Čechův spoluhráč Arjen Robben. Oba fotbalisté jsou kamarádi, chodí spolu na tenis a český gólman byl nizozemskému reprezentantovi dokonce na svatbě. Teď jde však kamarádství stranou. Robben po krátkém rozběhu pálí prudce po zemi doprava, kam však už letí Čech, který rychle shrábne odražený míč do náruče. Podobné zázračné instinkty pak prokazuje brankář v typické přilbě i v rozhodujícím penaltovém rozstřelu. Ve všech případech správně vystihuje směr střely, Ivica Olič a Bastian Schweinsteiger odchází z šestnáctky s hlavou v dlaních. Když Didier Drogba vykoupil proměněnou závěrečnou penaltou své provinění, okamžitě běží obejmout Čecha. Ví dobře, kdo se o titul zasloužil nejvíce.
Petr Čech za svou kariéru vděčí i skautovi Janu Říčkovi. Právě on na něj poprvé ukázal a vytáhl ho do tehdy prvoligových Blšan.
Největší úspěchy
Vítěz Ligy mistrů (2012)
Vítěz Evropské ligy (2013)
4x mistr anglické ligy (2005-2006, 2010, 2015)
Trojnásobný nejlepší klubový brankář Evropy podle UEFA (2005, 2007, 2008)
Nejlepší brankář světa podle statistik IFFHS (2005)
Nejlepší brankář světa podle Mezinárodní asociace sportovních novinářů (2007)
Rekordman v počtu odehraných zápasů za národní tým: 124
Vladimír Šmicer
Říkali mu Štístko
Kvalifikace na Euro 1996
To byla první velká příležitost, kdy Vladimír Šmicer projevil svou zázračnou schopnost obracet zdánlivě ztracená utkání. To, že jsme porazili Itálii v utkání, kde vystřídal Bergera, mohla být ještě náhoda. Pak ho však Dušan Uhrin vyslal jako žolíka do závěru rozhodujícího zápasu s Ruskem. "Šmíca" v 88. minutě proletěl neuspořádanou obranou, vyrovnal na 3:3 a poslal podceňovaný český tým na nezapomenutelný turnaj. "Když nastoupí Štístko, tak vyhrajeme zápas," žertovalo se prý tehdy v kabině.
Liverpool
Anglický velkoklub hodil lano do české reprezentace hned po slavném Euru. Společně s Milanem Barošem se do něj chytil i Vladimír Šmicer a ze sehrané dvojky se na severu Anglie stala opora týmu. Na největší moment si však museli počkat až do roku 2005. Dvaatřicetiletého Šmicera trápila vleklá zranění, s novým trenérem Benítezem si zrovna nesedl a byl překvapený, že se do sestavy týmu bojujícího o pohár Ligy mistrů vůbec dostal. Ve finále proti AC Milán vyběhl už ve 23. minutě místo zraněného Kewella. Jeho štístko si tentokrát dávalo načas a utrápený Liverpool ještě v 53. minutě prohrával 0:3. Pak však Gerrard první brankou vykřesal pro anglický tým naději, za tři minuty Šmicer nechytatelnou bombou ze třiceti metrů zmrazil Italům oslavné úsměvy na tváři a o 90 sekund později bylo vyrovnáno. Do penaltového rozstřelu nastupoval Šmíca v rozhodující čtvrté sérii s vědomím, že jde o poslední kop jeho kariéry v Liverpoolu. Než si šel postavit míč na značku, šel se poradit s Milanem Barošem, kam ji má dvoumetrovému Didovi poslat. "Ten gólman už skočil čtyřikrát doleva, bude to chtít změnit…" šeptal mu. "Ráno jsi říkal, že ji chceš kopnout doprava. Tak ji tam kopni," poplácal ho Baroš po rameni. Šmicer šel a napálil míč doprava. Dida skočil doleva. První Češi v historii zvedli nad hlavu pohár Ligy mistrů.
Za své úspěchy vděčí Vladimír Šmicer i svému otci, který ho prý jednoho dne naložil do auta a jeli se zeptat na Slavii, jestli by dorostence nevzali do týmu do osmnácti let. "Kdyby to nevyšlo, tak bych šel dělat šífáka a jezdit s lodí do Hamburku."
Největší úspěchy
2. a 3. místo na ME 1996 a 2004
1. místo v Lize mistrů s FC Liverpool (2005)
1. místo v Evropské lize UEFA s FC Liverpool (2001)
Trojnásobný vítěz 1. české fotbalové ligy se Slavií Praha
Vítěz francouzské fotbalové ligy s RC Lens (1998)
Marek Jankulovski
Kluk z Ostravy s ušatým pohárem
AC Milán
Prošel dvěma dalšími italskými kluby, než rodák z Ostravy během své anabáze Apeninským poloostrovem zakotvil ve slavném AC. Jeho cesta začala překvapivou nominací na Euro 2000, kam si ho z juniorské reprezentace na poslední chvíli vytáhl trenér Chovanec. Nováček týmu ukázal, že se konkurence velkých jmen nezalekne. "Když jste na hřišti, tak musíte zapomenout, jestli proti vám stojí Pavel nebo Zidane. Musíte jen ukázat, co je ve vás," komentoval zážitky ze svého prvního velkého turnaje. Nebojácnost se mladému obránci hodila i poté, co z Baníku Ostrava přestoupil do SCC Neapol. Horkokrevní fanoušci ho zde po výhrách vynášeli do nebes, když se však tým nečekaně propadl z italské Serie A do nižší soutěže, musela prý celý manšaft evakuovat policie na tajné místo za městem. Další angažmá v severoitalském Udinese už bylo klidnější a úspěšnější. S provinčním týmem se po všechny tři roky probojoval do pohárových soutěží a v roce 2004 se o něj začal přetahovat AC Milán s Juventusem Turín. AC byl úspěšnější. Marek v jeho dresu odehrál šest sezon a v roce 2011 získal titul mistra italské ligy.
Finále Ligy mistrů
Stanuly v něm stejné týmy jako v památném roce 2005, kdy triumfoval Šmicerův a Barošův Liverpool. Tentokrát českou reprezentaci zastupoval na opačné straně Marek Jankulovski a jeho AC Milán nenechal nic náhodě. Oslav se zúčastnila i jeho rodina, která se do hlediště vyprodaného utkání musela probít přes zátarasy policejních těžkooděnců. Odměnou jim byl pohled, jak, slovy Jankulovského, "kluk z Ostravy zveda nad hlavu ušaty pohar".
Zpátky do Baníku
Po jedenácti letech působení v italských klubech se Marek nevrátil kvůli lize, ale kvůli svému milovanému klubu. "Českou ligu jsem vlastně už hrát nechtěl," vysvětluje, "chtěl jsem hrát za Baník. Kvůli fanouškům. Kdo jednou hraje pro fanoušky Baníku, ten na to myslí, ať už hraje kdekoliv na světě."
Největší zásluhy za svou kariéru připisuje Marek Jankulovski rodičům: "Bez tebe, mami, a bez táty bych nikdy nedosáhl těch úspěchů, co se mi v životě podařily."
Největší úspěchy
3. místo na ME 2004
2. místo na ME U21 2000
1. místo v Lize mistrů s AC Milán (2007)
Vítěz 1. italské fotbalové ligy s AC Milán (2011)
Volkswagen je hrdým partnerem turnaje EURO 2020, ale i mnoha dalších fotbalových aktivit. Fotbal, to jsme prostě my.
