Tři elektromobily tak v jejich flotile zastávají důležté místo. "Pro skupinovou dopravu máme dva sedmimístné užitkové elektrické vozy, ty jezdí především trasu Průhonice-Praha-Poříčany, a pro dopravu mezi závody v Semilech, Mimoni a Poříčanech jsme koupili e-Golfa," vysvětluje Lát.
Celkově firemní flotila Beneš a Lát čítá na 23 vozů, elektromobily tedy zatím jsou v menšině, ale coby první vlaštovka ekologičtější dopravy se pro rodinnou slévárnu zatím dobře osvědčily. "Prvotní rozhodnutí bylo komplikovanější o potřebnou investici do infrastruktury - v každé lokalitě byla potřebná nabíječka pro zajištění dostatečného dojezdu. Z pohledu provozních a pořizovacích nákladů nám vychází, že se nám sedmimístné elektromobily v porovnání s dříve najímaným autobusem vrátí za cca 14 až 15 měsíců - se započtením dotace na pořízení v rámci projektu OPPIK Nízkouhlíkové Energie. Obecně máme pravidlo, že investice do dlouhodobého majetku s návratností do dvou let je a priori schválená. V tomto případě se bavíme o zařízení, které předpokládáme využívat pět a více let, a u toho eGolfa je to taky tak," popisuje Jan Lát.
Rodinná firma
už od roku 1934
Beneš a Lát je českou rodinnou firmou s dlouhou historií, která sahá až do roku 1934, kdy pan Beneš založil svou živnost v Praze Holešovicích. Ještě před válkou pak výrobu přestěhoval do Průhonic. Po roce 1945, kdy Beneš padl při účasti v pražském povstání, ujal se řízení pan Josef Lát - dědeček dnešních vlastníků. Ten se v roce 1953 podílel na konstrukci prvního stroje na nízkotlaké odlévání v Čechách a dnes se ve slévárně v Poříčanech používá již čtvrtá generace těchto strojů - významně modernizovaných a to včetně řídících systémů navázaných na sběr dat o výrobě a možnosti vzdáleného řízení výroby. Celá společnost se za svou historii rozrostla a dnes se věnuje odlévání zinku a hliníku různými technologiemi, vstřikolisování plastů, obrábění a vývoji nových technologií zpracování materiálu. Poslední kompetenci v uplynulém roce posílila i o 3D tisk kovů.
"Slévárenství známe už od doby bronzové a principielně se nic nezměnilo, technologie se ale vyvíjejí. My jsme nikdy nečekali, co se okolo nás semele. Vždy jsme se snažili být u vývoje v popředí - třeba nízkotlaké stroje v poříčanské slévárně jsou jsou všechny naší vlastní konstrukce, z našeho vlastního vývoje, tedy krom 2 strojů, abych byl přesný," vysvětluje Jan Lát. Své výrobky dodávají především do segmentů osobních vozů a nákladních automobilů, ale i pro telekomunikace, hydraulické aplikace, ruční nářadí, kolejová vozidla a další průmyslová odvětví. Automotive tvoří zhruba čtvrtinu zakázek a v jeho rámci Beneš a Lát dodávají i do koncernu Volkswagen. Typickými výrobky jsou například mechanismus palubní schránky či zámková tělesa ve dveřích či zapalovacích skříňkách.
Provoz vyjde
levněji
Zaměstnanci do továrny denně dojíždí, nevýrobní úsek zase pravidelně cestuje za klienty či mezi jednotlivými závody, což se bez pravidelného využívání automobilů neobejde, obzvlášť když ve výrobních závodech pracuje bezmála 450 lidí. "Využívání vozů má jednoduchá pravidla. Všechna služební auta máme v poolu, nikdo nemá přidělené vozidlo do užívání. Jsou tak k dispozici v seznamu zdrojů a když si kdokoliv plánuje schůzku nebo cestu, vybere si jako zdroj auto," popisuje systém Jan Lát. "V poolu tak jsou jak auta se spalovacím motorem, tak elektromobily. Přístup kolegů je různý - máme tu takové, kteří primárně sáhnou po e-Golfovi, protože to jsou nadšenci a chtějí zkusit něco nového, a pak jsou lidi, kteří toho Golfa nechají až za těmi klasickými se spalovacím motorem," vysvětluje.
Zda se ekonomicky elektromobily vyplatí je hlavně závislé na objemu najetých kilometrů, Jan Lát však kromě firemního provozu vidí jeho výhody i při osobním používání. "Při nabíjení doma, kdy kWh stojí až 5 korun, se dostávám zhruba na 30 haléřů na kilometr. Oproti spalovacím autům, kde jsem byl běžně přes 2,50 koruny, jde na každém kilometru o úsporu zhruba ve výši dvou korun," vysvětluje.
Dobíjecí bod na trase
Praha – Hradec Králové
Ve všech třech lokalitách, kde Beneš a Lát vyrábí, si postupně vybudovali dobíjecí stanice. Nejprve instalovali z vlastních zdrojů v roce 2016 v Poříčanech stanici pro veřejnost, kterou po dobu 2 let provozovali zdarma. Nabíjecí stanice byla díky své lokalitě na trase Praha - Hradec Králové i díky bezplatnému nabíjení velmi oblíbená. Následně v roce 2018 instalovali nabíjecí stanice pro vlastní potřebu jak v Poříčanech, tak v ostatních lokalitách svého podnikání.
Zapojení dobíječky pro veřejnost firmě výrazně usnadnila služba EV Mapa, která je v Čechách elektromobilisty hojně využívaná a díky které nemuseli u Beneše a Láta vymýšlet žádný vlastní účetní systém. "Přijedou, dají dovnitř GSM modul, který komunikuje přes síť s měřáky jednotlivých svorek, a autentifikaci přes čip či mobilní aplikaci. Instalace byla hotová zhruba za dvě hodiny a stanice byla dostupná," popisuje proces Lát. "A informace se o tom rozeběhla rychle. V pátek jsme instalovali a v pondělí sem přijelo první auto. Během měsíce si lidé zvykli a jezdí sem pravidelně," dodává.
Aktuálně je cena za kWh nastavena tak, aby pokryla náklady na energie a běžné provozní náklady spojené, tedy cena vč. DPH je 3,85 Kč za kWh.
Na co si dát pozor
při žádání o dotaci?
Na výstavbu infrastruktury i nákup elektromobilů v letech 2018 až 2019 využili podporu v rámci dotační výzvy (OPPIK - NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE - II. Výzva - aktivita a) ELEKTROMOBILITA). Projekt samotný už měli vypracovaný pro své účely a během 14 dní ho připravili dle intencí dotační výzvy. "Obecně s dotační podporou nepracujeme tak, že bychom vyhlíželi, kde jsou jaké tituly, a vymýšleli, co do nich napasovat. Ale máme-li nějaký vlastní projekt a vyskytne se příležitost využít dotační titul, tak nás donutí rozhodnout se rychleji," říká Lát.
Administrativní část až ke schválení pak trvala několik měsíců. Po potvrzení dotace se ve firmě pustili do výběrového řízení rozděleného na tři dílčí řízení, protože v podstatě žádná společnost není schopna dodat jak dobíjecí stanice, tak sedmimístné a pětimístné elektromobily. Od samotného podání žádosti, které proběhlo v květnu 2017, celý proces zabral téměř 2 roky. Nejdelšími etapami bylo dokončení administrativních kroků na straně řídícího orgánu a to jak při přípravě smlouvy, tak následně při řešení dílčích výběrových řízení. Od počátku roku 2019 tak ve firmě už elektromobily využívají, na veřejnou podporu však stále čekají.
A na co si dát v průběhu žádosti pozor? Podle Láta především na správné podání žádosti a propočítání dobíjecí kapacity. "Je třeba počítat s nabíjecí kapacitou, která pro běžné provozovny nebývá dostupná. Když se někde sejdou tři služebáky a k tomu jedna nabíječka, tak se musí prostřídat," vysvětluje. Ještě více je třeba dbát na plánování kapacity, pokud byste chtěli rychlodobíjecí stanici. Ta sice zkrátí dobu nabíjení, ale má velké nároky na kapacitu v síti, proto je třeba mít rezervovaný dostatečný příkon: "Prostě si vezme 50 kW a málokdo má doma takovouhle přípojku. Pokud máte kanceláře postavené z rodinného domu, asi tam nebude takhle silný kabel ani v ulici."
V BENEŠ a LÁT a.s. je vzhledem k zaměření výroby rezervované kapacity dostatek a není provoz stanic limitován. Zaměstnanci už se zbavili ostychu a elektromobily tak jsou plně využívané. "Nemáme tady snad už nikoho, kdo by se elektromobilů bál," uzavírá Lát.
